HISTORIE SDH TEXTY.pdf (2,8 MB)

cele si to mužete stáhnout zde i s fotkama

Koncem 90. let 19. století vznikla v obci Lhota díky rostoucímu počtu stavení potřeba organizovaně a účinně se bránit nebezpečí požárů a jiných živelných pohrom, neméně zapotřebí bylo třeba zajistit samaritánskou činnost, vzhledem k přítomnosti místního chudobince. A proto obec Lhota jako zakládající subjekt založila dne 1. ledna 1897 svůj

                                              SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ VE LHOTĚ.

V prvním roce činnosti 1897 SDH dosáhl počet 10 členů:

velitel:                  Houštecký František

podvelitel:            Malý Jan

pokladník:            Klíma František

cvičitel:                Houštecký Emilián

členové:                Syrový Josef, Krkavec Jan, Houštecký Josef, Kůla František,

                              Musil Jan, Houštecký Antonín.

Jako útočiště mladého sboru byla vyhrazena tzv. „hasičská kolna" , která stávala na návsi v místech dnešní autobusové zastávky hned vedle obecního chudobince.

Samotný sbor se scházel ke svým schůzím a jednáním střídavě v hostinci p. Musila ( dnešní ul. Boleslavská), nebo v hostinci p. Houšteckého (dnešní ul. Hlavenecká). I přes těžké životní podmínky na tehdejším venkově pod vládou c.k. dvora ve Vídni, panovalo ve Lhotě všeobecné nadšení pro rozvoj hasičského sboru. Proto hned v počátcích jeho trvání byla ve spolupráci s obcí a ústřední hasičskou jednotou pořízena do Lhoty koněspřežná ruční stříkačka a „členové sboru k obsluze řádně proškoleni bývali„.

Už od počátků bylo nutno řádně hospodařit s finančními prostředky, neboť sbor byl nucen odvádět příspěvky na okresní hasičskou župu do Brandýsa n.L.,poplatek obecnímu strážníkovi, pojistku na pár koní ke stříkačce a další, ale i přesto vstupoval do nového století hasičský sbor lhotecký s hotovostí 24zl. 16kr. Na výroční členské schůzi 6. ledna 1901 proběhla první periodická volba výboru SDH.

Výbor v roce 1901:

předseda:              Zalabák František

velitel:                  Houštecký František

podvelitel:            Houštecký Emilián

jednatel:               Řehoř Josef

Celkový počet členů byl na počátku 20. století 15 členů. Stěžejním úkolem do příštích let byla oprava koňské stříkačky. Zhruba v prvních letech nového století se objevuje začátek tradičních „Hasičských bálů“, jejichž tradice se vždy po Novém roce udržuje dodnes.

V roce 1910 zažívá hasičské hnutí již celorepublikového masového rozmachu a pozadu nezůstává ani okresní župa Brandýská, vyzývá k činnosti „osvětové a poučné „. Na základě toho se sbor ve Lhotě rozhoduje pořádat pravidelné cvičení a jeho členové již svůj sbor reprezentují v hasičských stejnokrojích. Spolupráce s obcí je rovnež na dobré úrovni, tudíž obec schvaluje každoroční příspěvek hasičskému sboru ve výši 50 Korun (v té době činil roční příspěvek na okresní Brandýskou župu 6 Korun). Zároveň se sbor jakékoliv jiné pomoci ze strany obce jednou provždy zříká. Celkem má sbor v roce 1910 na hotovosti 81 Korun a tak se svolí na Výroční členské schůzi konané dne 26. února  téhož roku ke koupi jednoho lezeckého tesáku a lucerny na koňskou stříkačku. 3. července 1910 se lhotečtí hasiči zúčastnili župního sjezdu v Zelenči. V těchto letech vykonával funkci velitele Syrový František a funkci jednatele Svoboda Jan, kterého vystřídal 29. ledna 1911 Houštecký František. V létě roku 1911 se členové SDH zúčastnili župního sjezdu v Dřevčicích a ujednáno bylo, aby každému cestovné ve výši 3korun „ jest uhrazeno bylo“.

20. října 1911 se konala mimořádná porada v hostinci p. Houšteckého, jednáno bylo, zda -li se má sbor zúčastnit slavnostního uvítání jeho královské výsosti Karla Františka Josefa.Ujednáno jednohlasně bylo, že ano. Dne 14. prosince 1912 byla slavnostně sboru předána svítilna na stříkačku a usneseno bylo, aby každý člen s rozsvěcením řádně obeznámen byl. Zároveň každý člen obdržel vlastní náprsní štítek.

Tradiční maškarní ples byl navržen na třetí lednovou neděli roku 1914 a smluveno bylo, aby ku zvýšení zábavy papírové čepice zakoupeny byly. 14. února 1914 proběhla volba výboru SDH.

Výbor v roce 1914:

předseda:              Malý Jan

velitel:                  Syrový František

podvelitel:            Horčík Josef

jednatel:               Svoboda Jan

pokladník:            Houštecký Emil

cvičitel:                Kastner František

Vše nasvědčovalo tomu, že v dalších letech dojde k rozvoji a velkému rozkvětu Sboru obrovolných hasičů ve Lhotě…….

V létě roku 1914 vypukl v Evropě válečný konflikt, který později přerostl v konflikt světový. Proto vyvstala zvýšená potřeba doplňování lidských zdrojů na všech válečných frontách a ta se nevyhnula ani obci Lhota. Došlo tedy k tomu, že řada členů Sboru dobrovolných hasičů ve Lhotě byla nucena narukovat do c.k. vojsk a hasičská činnost na několik let utichla.

Ke znovuobnovení činnosti Sboru dobrovolných hasičů ve Lhotě došlo po roce 1918,tehdy již v samostatné Československé republice.Lhotečtí hasiči se po svém návratu z evropských bojišť ihned vrhli do další práce ve sboru, i když někteří se ze zajetí, nebo z legií vraceli ještě i v roce 1920.

Volba výboru na valné hromadě 21. března 1925 v hostinci p. Houšteckého:

předseda:              Syrový František st.

velitel:                  Malý Jan

podvelitel:            Žižka Josef

jednatel:               Nový František

pokladník:            Houštecký Emil

cvičitel:                Syrový František ml.

Na valné hromadě zazněla zpráva, že sbor vlastní obnos na vkladní knížce okresní hospodářské záložny ve výši 307 kč. 20 hal. Na Nový rok 1926 bylo upuštěno od nákupu stejnokrojů z důvodu finanční tísně sboru, proto byl přijat návrh, pořádat ples na konec masopustu 15. února 1926, tím se v obci Lhota začal zvyšovat počet každoročně pořádaných plesů. Rok 1926 byl i jinak významný zhlediska dění v obci, byla např. zavedena elektřina. A 12. září 1926 se konala slavnost spojená s odhalením pomníku padlým vojínům ve světové válce a členové hasičského sboru při té příležitosti stáli čestnou stráž, navíc byly na slavnost pozvány i okolní hasičské sbory.

Ve druhé polovině 20. let se nadále rozrůstá členská základna lhoteckého hasičského sboru a už se v něm objevují i ženy, které hned nacházejí své uplatnění. Je totiž zapotřebí vyslat některé členy na samaritánský kurz do Brandýsa n.L., navrženi tedy byli :  František Syrový, Václav Hartmann, Josef Kolínský, Kateřina Nová, Božena Syrová, Rosálie Kastnerová. Na schůzi konané 27. března 1927 v hostinci u pana Musila byl přítomen p. Somr krejčí ze Dřís, který se uvolil k ušití 10 ks pracovních stejnokrojů v ceně 150 Kč za kus. 7. května 1927 bylo ujednáno, aby sbor pořádal 2krát až 3krát v týdnu sekyrkové cvičení a jednou v týdnu se cvičilo se strojem. Zároveň bylo domluveno, že celý sbor pojede na okrskové cvičení do Hlavna. V květnu téhož roku vystřídal ve funkci velitele p. Josef Žižka p. Jana Malého. V létě roku 1927 se sbor zúčastnil okrskového cvičení ve Všetatech. Velitel sboru p. Žižka přednesl návrh, aby se jednou za 14 dní cvičilo na zatroubení, aby se každý dostavil k hasičské sborovně. Svůj návrh přednesl i cvičitel p. Syrový ml.a sice aby se zakoupilo 30 opasků s nápisem Lhota. V roce 1927 se lhotecký hasičský sbor zúčastnil hašení třech požárů, nejprve hořelo u p. Houšteckého č.p. 6, poté sbor vyjížděl k požáru do obce Borek a v zimě roku 1927 hořelo u p. Slavíčka. Následkem toho bylo rozhodnuto, pojistit jeden pár koní při použití u požáru.

Výbor v roce 1928 :

předseda:              Syrový František st.,

velitel:                  Horčík Josef,

podvelitel:            Kopecký Josef,

jednatel:               Nový František,

pokladník:            Houštecký Emil,

cvičitel:                Syrový František ml.

vzdělavatel:         Pilař Jan

revizoři:               Houštecký František, Řezáč Josef

zbrojmistr:           Václav Hartmann

Finanční hotovost na účtu okresní hospodářské záložna činil 362 kč 50 hal. Z jara roku 1928 se sbor chystal na pražský hasičský sjezd. Téhož roku navrhuje předseda sboru uspořádat hasičské Máje tento návrh byl jednohlasně přijat. Pro nespokojenost s kázní členů se v roce 1929 vzdává funkce velitel p. Josef Horčík. Po několika týdnech je p. Horčík přemluven, aby funkci velitele přijal zpět. On tak pod podmínkou, že ho budou členové ve sborových záležitostech poslouchat, činí.

Na jaře roku 1929 se lhotecký hasičský sbor odhodlal uspořádat okrskové cvičení za souhlasu všech členů sboru. Ke zvýšení kulturního života v obci přislíbili hasiči pravidelná divadelní představení pro občany obce. V Lysé n. Labem se v roce 1929 konal krajský sjezd dobrovolného hasičstva i za účasti sboru ze Lhoty. 3. března 1929 proběhla Výroční valná hromada v hostinci p. Miroslava Houšteckého, která měla velmi rozporuplný průběh. Na jedné straně přednesl pokladník příznivou zprávu, že finanční hotovost sboru na účtu činí 1436 Kč 70 hl, na druhé straně se po bouřlivé debatě vzdává funkce velitele i členství p. Josef Horčík. Novým velitelem je zvolen p. Antonín Tirner. V březnu 1929 vrcholí přípravy na okrskové cvičení. Jeho samotný průběh je hodnocem jako vydařený, vzdělavatel p. Pilař využil příležitosti a přednáší dlouhou rozsáhlou řeč o významu hasičstva.

Dne 9. února 1930 od 14 hod. proběhla další Výroční valná hromada SDH ve Lhotě, byly předneseny zprávy velitelská, jednatelská, pokladní, vzdělavatelská, revizní a samaritánská, poté byly předloženy návrhy k nákupu nových hadic a vycházkových obleků, tyto návrhy byly prozatím odloženy. V březnu  1930 se naší schůzi dostavil okrskový dozorce p. Kolínský a vyjadřuje nespokojenost nad docházkou členů na schůze. Na měsíc květen se členská základna smluvila na opětovné pořádání Májů a tak se tato slavnost stává další kulturní tradicí vedle Maškarního karnevalu ve Lhotě, datum je stanoveno na 4. května. Na schůzi konané 7. června 1930 v hostinci u p. Musila debatováno bylo, že se málo členů schází na schůze a že i jiné hasičské povinnosti zbytečně zanedbávají a proto předseda František Syrový dal návrh, aby podle stanov, kdo bude zbytečně zanedbávat hasičské povinnosti byl třikrát napomenut a poté ze sboru vyloučen. V létě roku 1930 se sbor zúčastnil župního sjezdu v Kostelním Hlavně, v sestavě: 8 cvičících, 8 krojovaných a 6 žen. A hned na to podal jednatel návrh k župě ke konání župního sjezdu ve Lhotě.

Rok 1931 odstartovala 18. ledna Výroční valná hromada v hostinci u p. Musila, tu navštívil okrskový vzdělavatel p. Špaček a referoval o významu hasičstva, na základě přednášky bylo rozhodnuto o odebírání časopisu „Tylův odkaz". Sbor nyní čítal 22 činných členů, 22 přispívajících členů a 5 žen. Činili se i Samaritáni v řadách sboru a hlásili za rok 1930 6 případů ošetření, z toho 2 případy těžšího rázu. Navíc prodělali 6ti nedělní kurz. Méně pozitivní zprávu přednesl pouze pokladník, jehož pokladna byl důsledkem nákupu stejnokrojů, opasků a čepic prázdná.

Výkonný výbor SDH Lhota v r. 1931:

předseda                Houštecký František č.p. 15

velitel                    Tirner Antonín

podvelitel              Kopecký Jan

jednatel                  Nový František

pokladník              Houštecký Emil

vzdělavatel            Pilař Jan

cvičitel                  Syrový František

správce náčiní       Tomášek František

revizoři účtu         Houštecký Josef, Nepomucký Josef

Ve sboru se pomalu začínali ozývat hlasy za ustanovení hasičské místnosti, rovněž vyvstala potřeba sloupu na vysoušení hadic. Fořt tedy dodal smrk, kovář natřel karbolinou a členové sboru jej následně vztyčili u hasičské kolny. Na návrh byli všem členům zakoupeny členské legitimace. V témže roce proběhlo ve sboru žerďové cvičení. 5. dubna sehrál sbor pro obec opět divadelní představení „ S troškou do mlýna “, režie se ujal p. Kalivoda. V létě se zástupci sboru účastní slavností v Brandýse nad Labem. Následně proběhlo okrskové cvičení ve Dřísech. Na členské schůzi bylo schváleno, že se lhotecký hasičský sbor zúčastní velkého krajského sjezdu hasičstva ve Kbelích, bude dokonce i podána žádost o dopravu automobilem. Sbor se v těchto dobách posouvá dál tím, že žádá obec, aby v hasičské sborovně nebyly uloženy jiné věci, než hasičské náčiní. Taktéž je odhlasováno, aby se na hostinec p. Musila umístil štítek s nápisem „Místnost sboru dobrovolných hasičů". Pro velký úspěch je 25. prosince 1931 sehráno Vánoční divadlo v krojích „Na manželské frontě klid" pro občany obce Lhota.

V lednu 1932 byla na Výroční valné hromadě přednesena zpráva o hmotném majetku SDH :  koněspřežná čtyřkolová stříkačka, dvoukolový naviják, 180 m hadic, 6 m savic, 2 koše, 3 hákové žebříky, 2 svítilny a 2 bourací háky. Dochází ke změně na postu velitele sboru, stává se jím František Syrový. Ten poukazuje na kázeň členů a dodržování stanov. Roku 1932 se ve Lhotě Májové oslavy neuskutečnily, neboť ustoupily oslavám 35. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů ve Lhotě. Oslavy proběhly v celé obci dne 14. srpna. Při té příležitosti byli dekorováni medailemi nejdéle činní členové sboru. Ujednáno bylo zúčastnit se okrskového cvičení v Hlavenci. 11. prosince 1932 proběhla také v Hlavenci okrsková Valná hromada, kam se dostavili i zástupce lhoteckého sboru. V zimě roku 1932 dochází k prvnímu úmrtí ve sboru, umírá vyhlášený řezník v okolí p. Antonín Žižka, jeden z prvních členů SDH ve Lhotě. V tuto dobu čítá členská základna 22 činných, 24 přispívajících členů a 2 ženy. Současně mají členové ve vlastnictví 14 výzbrojů, 14 pracovních obleků a 22 vycházkových stejnokrojů.

Každý rok sbor stále provádí několik cvičení:  sekyrkové, strojové, pořadové, signální. Bylo rozhodnuto o držení stráže při významných dnech u pomníku padlých. (Velikonoční svátky, Máje, výročí republiky, narozeniny T.G.M.). Sbor obdržel od Červeného kříže v Brandýse n.L. vybavení do lékárničky, sbor na oplátku věnoval Červenému kříži finanční hotovost na podporu činnosti.

V létě 1933 sbor prodělal župní zkoušky ve St. Boleslavi a zúčastnil se župní přehlídky v Brandýse nad Labem.

Zvolený výbor SDH v roce 1933:

předseda:              Houštecký František

velitel:                  Syrový František

nám. velitele:       Kopecký Josef

cvičitel:                Šolc Jaroslav

pokladník:            Houštecký Emil

jednatel:               Nový František

vzdělavatel:         Pilař Jan

revizoři:               Nepomucký Josef, Houštecký Josef

správce náčiní:    Tomášek František

25. prosince 1933 sehrál hasičský sbor další divadelní představení pro obyvatele obce. Někdy v zimě 1933/1934 se lhotecký hasičský sbor zúčastnil rozsáhlého požáru v obci Hlavenec v počtu devíti mužů.

10. června 1934 se ve Lhotě konala velká hasičská taneční zábava s účastí sborů okolních. Během roku 1934 se ve lhoteckém sboru objevují první myšlenky o zařazení žactva do řad hasičů, za jejich vedoucího byl zvolen p. Josef Vinš.

V druhé polovině třicátých let probíhá ve sboru běžná činnost, pořádadají se cvičení, členové se pravidelně účastní valných hromad okolních sborů a valných hromad župních v Brandýse nad Labem.Úroveň kulturního života v obci je udržována v nastolené tradici.

V létě roku 1937 se představitelé lhoteckého sboru zúčastnili sjezdu veškerého hasičstva českého na zámku Hluboká.

Dne 4. prosince roku 1938 se sbor úspěšně zúčastnil hasebních prací při požáru stodoly plné obilí p. Bedřicha Houšteckého a podařilo se manželku jeho zachrániti. Za úspěšný zásah obdržel sbor odměnu od banky Slávia ve výši 150 Kč.

Ale asi málokdo tušil, že tato úspěšná léta budou již brzo zkalena černými mraky stahujícími se nad celou Evropou následkem politických a ideologických změn. Tak se stalo nevyhnutelným, že po dvou desetiletích si osud opět krutě pohraje s životy mnoha Čechů a hasičů nevyjímaje. Asi žádný hasič národa českého netušil, jak válečná léta zasáhnou právě do této oblasti a jak se požární ochrana vlivem II. Světové války od základu změní. Byl to vlastně konec jedné velké kapitoly „Prvorepublikového hasičstva českého“.

Do období druhé republiky sbor vstupoval v počtu 21 činných členů a 23 členů přispívajících.

Náčiní: 200m hadic, 6m savic, 2 sací koše, 2 hákové žebříky, 2 svítilny, 2 bourací háky, 1 stožár k vysoušení hadic, 14 výzbrojů, 22 pracovních obleků, 22 vycházkových oděvů, 5 přilbic.

S příchodem protektorátu Čechy a Morava došlo v hasičské organizaci ke změnám a k částečnému převzetí systému a stanov německých. Např. usnesením ze dne 2. srpna 1939 byl oficiálně změněn název sboru na „ Hasičský sbor ve Lhotě „. Těžké válečné období zahýbalo i s členskou základnou, která poklesla na 15 členů činných, 7 členů přispívajících, 3 čestné členy a 2 samaritány. Ale lhotecké hasiče toto zlé období ještě více semklo a jednohlasně si pořídili hasičský prapor s vlasteneckými motivy, který se bohužel nedochoval. A prokazatelně se někteří členové sboru aktivně účastnili protinacistického odboje. Obec se všemožně snažila sbor podporovat a ročně na něj přispívala 300 Kč, válečný stav obce činil 142 obytných domů a asi 500 obyvatel. Sboru byl rovněž hrazen odběr časopisu „Hasičské rozhledy“.

Jelikož v tu dobu už celosvětové válečné běsnění bylo úzce propojeno s požární ochranou, bylo nutno jednotky požární ochrany modernizovat. Lhotecký sbor obdržel od Zemské hasičské jednoty v Praze 2 masky protiplynové a 2 masky protikouřové. Současně bylo sboru povoleno zakoupit dvoukolovou motorovou stříkačku od firmy ing. Bohuslv Ebert v Praze 8 Libni, o síle 30 HP s příslušenstvím 100m hadic, za celkovou částku K 32 210.

Sbor se nadále snažil plnit v obci své poslání, nejen v požární ochraně, ale i v oblasti kulturní.V roce 1940 se 2 členové sboru zúčastnili hasičského kurzu a bylo uspořádáno několik válečných tanečních zábav ve prospěch sboru v místním hotelu „Lesno“.

Několikrát během okupace obdržel sbor vcelku vysoký finanční dar od divadelního spolku. Po osvobození  v celé republice propukly gejzíry oslav, zábav, slavností a hasiči s celé republiky patřili často k pořádajícím. Ani lhotečtí nezůstali pozadu a navíc do nové éry vstoupili s revoluční, do té doby nevídanou motorovou technikou a dalším modernín vybavením. Navíc se jim povedl husarský kousek : z válečné všudypřítomné a přebývající techniky získali nákladní automobil Mercedes - Benz, který si svépomocí předělali na svůj oficiálně první požární automobil.

Poválečné změny ve výboru 1946 SDH:

podvelitel:            Nezbeda Antonín

cvičitel:                Uřídil Antonín

I. Trubač:              Nezbeda Antonín

II. Trubač:             Musil František

Na schůzi 4. března 1946 v hostinci p. Musila bylo ujednáno, že dne 7.března 1946 proběhnou o sedmé hodině večerní oslavy v předvečer narozenin prezidenta osvoboditele T.G.M. Občané obce byli o této události obeznámeni vybubnováním.Ve stanovenou hodinu vzplála obrovská vatra na místě bývalého „panského dolíku“ a byla přednesena řeč, oslavující tohoto výjímečného člověka a významného politika. A opět asi málokdo z přihlížejících slavné vatře tušil, že za několik měsíců dojde k dalším převratným změnám na politické scéně, která ovlivní nejen občany Československé  republiky, ale zasáhne významnou měrou i do organizace požární ochrany.

V 50. letech vyvstala do do té doby neznámá a nepřehledná situace okolo zakládání JZD, tzv. kolektivizace. Pro řadu občanů, potažmo i členů sboru se změnila životní situace nezřídka od základu. Některým byl sebrán majetek a byly ze svých domovů vystěhování (zde se naplno ukázala absurdita a nespravedlnost komunistického režimu).

Ale i v těchto letech sbor udržoval svou činnost a v březnu 1952 se zviditelnil uspořádáním okresního hasičského plesu. Další ranou byla měnová reforma v roce 1953, která opět odvrátila myšlenky členů sboru zcela jiným směrem. V polovině 50. let se aktivním členům sboru podařilo obměnit již dosluhující motorovou stříkačku „Ebertku" za armádní přenosnou stříkačku PS 8.

Koncem 50. let se objevil další problém, to když začal dosluhovat požární automobil Mercedes - Benz. Opět byl výtečně vyřešen a to sice tak, že se lhoteckému hasičskému sboru podařilo získat moderní požární automobil Tatra 805. A válečný veterán dosloužil svou kariéru v jednom lhoteckém statku. Jediným problém bylo jeho stání, ale ani to nezůstalo dlouho neřešitelným problémem. Sbor dobrovolných hasičů ve Lhotě se totiž již v tu dobu rozhlížel po svém novém působišti…..

V letech 1959 - 1961 byla u obecního rybníka postavena zbrusu nová požární zbrojnice, která svůj účel plní dodnes. Slavnostní otevření proběhlo dne 15. července 1962. V 60. letech byla zahájena další tradice akcí, v hotelu Lesno pořádal sbor taneční setkání tzv. Čaje. V roce 1961 byla práce mladých hasičů odměněna nákupem stejnokrojů a zájezdem do Prahy na cirkusové představení. V těchto letech se členové SDH často účastnili školení na Kokoříně. V roce 1965 se objevuje první zmínka o soutěži požárních jednotek, dokonce se pro tyto účely podařilo sehnat úplně novou, moderní přívěsnou přenosnou stříkačku PPS 12.

Do nového roku 1969 vstoupil sbor v počtu 64 členů. Byl usnesen tradiční maškarní karneval. Sbor se dále dohodl na brigádě na veřejné obecní osvětlení, výtěžek byl věnován na dětský tábor. Také byl v tomto období naplánován nákup 9ks nových uniforem. V této době byla navázána a udržována družba s JZD Dřísy, které se pravidelně finančně podílelo na fungování sboru. Na základě toho byla držena kulturní oblast na vysoké úrovni - byli pořádány nově zábavy „pod vajíčkem“, vedle již tradičních Májů, poutí, posvícení, masopustů, karnevalů, MDŽ, mikulášských merend a dalších. V září se členové zúčastnili školení v Bílých Poličanech.

Volby v roce 1969 :

předseda:              Jirmus Václav

místopředseda:    Nezbeda Emil

velitel:                  Klíma Miloslav

zást.velitele:        Tirner Antonín

jednatel:               Pech Jaroslav

pokladník:            Kolínský Josef

preventář:            Vápeník Bedřich

Strojníci:              Jakub Jan, Mokrý Vladimír

Na jaře roku 1970 bylo za pomoci sboru vybudováno několik nových studní v objektu „Lesno“. V létě pak byly provedeny opravy požární zbrojnice. Téhož roku byly ještě provedeny stavební úpravy na zdravotním středisku. V roce 1973 bylo za pomoci sboru vybudováno několik studní ve stále více se rozrůstající chatařské oblasti. 30. března sehráli mladí hasiči divadelní představení pro obec jménem „Zlaté střevíčky“. V září proběhla velká oprava a údržba požární zbrojnice.

6. července 1973 vypukl v lesním porostu poblíž obce rozsáhlý požár. Na podzim bylo schváleno zavodnění velkého rybníka v obci. Novým předsedou byl navrhnut p. Musil Vlastimil, který ale funci odmítl a tak se jím stává p. Adámek Bohumil. Zároveň se novým velitelem stává p. Kolínský Josef.

V roce 1974 proběhli oslavy 110. výročí založení Svazu požární ochrany a členové sboru u té příležitosti navštívili výstavu požární techniky v Praze. Byl pořízen stožár, jako sušák hadic. Pro ženy byla v den MDŽ uspořádána taneční zábava. S přispěním sboru byla vybudována přístupová cesta k obrovské pískovně za obcí, aby bylo možno u ní v případě požáru zřídit čerpací stanoviště. Po odsoupivším předsedovi p. Adámkovi byl novým předsedou sboru zvolen p. Nezbeda Emil. Bylo schváleno odebírání časopisu „Požární ochrana“ a v rámci brigád byly zelení osázeny obecní parky. Od tohoto období sbor pravidelně ošetřuje zeleň po celé obci a pořádá sběr železného šrotu.

Na jaře 1975 provedeny opravy požární zbrojnice, především podlahy. V květnu byly uspořádány oslavy 30. výročí osvobození Československé republiky. Na jaře roku 1976 bylo provedeno poplachové cvičení okrsku a hned na to v létě došlo k lesnímu požáru, kde lhotečtí hasiči odpracovali 90 hod. Ve funkci předsedy sboru došlo ke změně, stávající předseda Nezbeda Emil byl jmenován čestným předsedou, na jeho místo nastoupil Jůza Karel. Provedla se údržba a doplnění výbavy ve vozidle Tatra 805.

V roce 1977 byla provedena hromadná akce členů sboru v darování krve. Velmi častou činností členů sboru v letním období se stávají žňové hlídky. Dne 16.10. 1978 došlo k požáru kotelny v místním kulturním domě, zasahovalo zde 8 členů jednotky. Důsledkem toho došlo k jednání s MNV o výstavbě nové garáže pro požární vozidlo. OV PO vyčítá lhoteckému sboru malou aktivitu při plnění povinností, nedostatečnou docházku na schůze a slabou práci s mládeží.

V zimě roku 1981 se zástupci sboru účastní velkého okrskového plesu pořádaného v Konětopech. Poté se členové účastní školení v Čelákovicích a v červnu sbor uspořádá zájezdy pro občany obce na Slovensko. Na podzim je odvezena stříkačka PS 12 na opravu do St. Boleslavi.

V prosinci 1983 nastupuje na funkci předsedy sboru p. Houštecký František.

V roce 1984 se ve Lhotě odehrává okrskové cvičení. Dne 20. června 1984 byla oficiálně založena sportovní družstva mladších a starších žáků, která byl všemožně podporována sborem i obcí.V témže roce došlo k požáru rodinného domu p. Jakoubka.

Výbor SDH Lhota na konci roku 1984:

předseda:              Houštecký František

místopředseda:    Syrový Jiří

velitel:                  Jůza Karel

jednatel:               Peroutka Karel

pokladník:            Pech Jaroslav

strojníci:              Vinš Rudolf, Marek Zdeněk

preventář:            Nezbeda Josef

V tomto období se mužská i ženská družstva hojně účastní soutěží v požárním útoku vyhlášených v širokém okolí a to s velmi dobrými výsledky. Kulturní život v obci je rovněž na vysoké úrovni, v roce 1985 rozšířil už tak dlouhý výčet každoročně pořádaných plesů nově pořádaný ples Českého svazu žen.

Od roku 1986 se dětská družstva zúčastňovala celostátní soutěže Plamen. V dubnu roku 1986 se zástupci zúčastnili velitelského dne v Libiši a v červnu proběhla okrsková soutěž v požárním sportu ve Lhotě. V létě došlo k požáru chaty v chatové oblasti.

Rok 1986 strávil sbor pernými přípravami na velkou akci - VII. Sjezd Lhot a Lehot. V rámci příprav proběhl úklid hasičské zbrojnice a údržba techniky. Byli zakoupeny stejnokroje pro děti.

V roce 1987 byl největší akcí roku v obci Sjezd Lhot a Lehot, na jeho uspořádání se sbor  podílel velkou měrou. Na podzim bylo zrušeno a odtaženo zásahové vozidlo Tatra 805.

V letech 1988 - 1989 probíhala běžná činnost lhoteckého sboru, byla udržována hasičská zbrojnice a technika v ní uložená. Muži a ženy se zúčastnili okrskovéhp cvičení na Borku, děti se účastnily hry Plamen. Především ženy slavili v požárním sportu velké úspěchy. Pro ostatní občany obce byla pořádána celá celá řada tradičních každoročních plesů.V roce 1989 bylo od OS SPO získáno požární vozidlo Avia A30. V chatové oblasti a provozovnách byly prováděny preventivní prohlídky. Proběhl obvyklý sběr železného šrotu a proběhla péče o zeleň v obci. Byla držena požární hlídka v období žní. Ve sboru probíhal běžný život a činnost a nic nenasvědčovalo tomu, že na obzoru se rýsují vnitropolitické změny, které zasáhnou i do oblasti požární ochrany. Do novodobé éry historie vstoupil sbor s členskou základnou čítající 100 členů, z toho 16 žen. Došlo ke změně na místě velitele, novým velitelem sboru se stává p. Jirmus Václav. Soutěžní družstva mužů, žen i dětí si stále drží svůj standard a úspěšně se účastní soutěží i za hranicemi okresu ( např. soutěže v Desné a Dnebohu ). Je zajišťována údržba zbrojnice i techniky, rovněž tak péče o obec. A v neposlední řadě také preventivní a kulturní činnost. Významnou akcí s účastí sboru se v tomto roce stává setkání rodáků obce Lhota. V létě jsou zdolány dva lesní požáry velkého rozsahu.

V roce 1991 je sbor vybrán k uspořádání okresního kola v požárním sportu. Sbor je stále za podpory a ku spokojenosti obce velmi dobrým reprezentantem v širokém okolí.

V roce 1992 dochází k významnějšímu poklesu členské základny, následkem toho již nejsou provedeny preventivní prohlídky v obci. Ale úsilím výboru sboru je stále udržována hasičská zbrojnice a technika v bezvadném stavu a sportovní družstva nadále dobývají úspěchy v požárním sportu. V roce 1993 úbytek členů setrvává a ženské a dětské družstvo se již žádné soutěže neúčastní. Prapor nese mužské družstvo, které suverénně vyhrává domácí soutěž, ale i v něm se začínají objevovat hlasy o omlazení a větší účasti při sportovních kláních. V květnu muži ovládnou soutěž uspořádanou při oslavách u příležitosti 110. výročí založení SDH Sudovo hlavno.

Roku 1994 čítá základna sboru 84 členů, z toho 14 žen a 7 členů čestných. Bohužel sbor už se nezúčastnil žádné akce okresem vyhlášené. Výborem je udržována akceschopnost techniky a jednotky. Starosta sboru apeluje na větší účast na akcích, s výzvou se obrací především na mladé členy.

V roce 1995 setrvává aktivita na stejné úrovni, bez účasti na přespolních akcích. Proběhne alespoň několik plesů a nutné opravy na hasičské zbrojnici. V této době je odprodáno požární vozidlo Avia A30. V březnu je proveden zásah u požáru stodoly p. Musila. V následujících letech je zajišťováno pouze běžné fungování sboru a kulturního života.

V roce 2000 sbor tvoří 24 členů a stagnace je na samém vrcholu. V tomto roce také dochází k většímu požáru lesního porostu. Jinak aktivita setrvává na minimu.

Novým „impulsem“ se stávají katastrofální povodně v srpnu 2002, kde se sbor i ostatní občané obce účastní likvidačních prací. Nedlouho poté sbor zaznamenává příliv nových mladých členů, kteří s sebou přináší čerstvý vítr do plachet a vidinu „lepších zítřků“.

V roce 2004 se někteří členové účastní školení v Brandýse nad Labem. Je proveden úklid a údržba hasičské zbrojnice.

Roku 2006 střídá ve funkci starosty p. Houšteckého Františka p. Kopejska Václav. Je opět ustaveno sportovní družstvo mužů, které hned vyjíždí ke čtyřem soutěžím.

A o rok později, v červnu 2007 je soutěž opět k vidění i ve Lhotě.

Výbor v roce 2009 :

starosta:               Švec Martin

velitel:                  Tirner Pavel

jednatel:               Peroutka Karel

pokladní:              Klímová Jiřina

strojníci:              Hauser Libor, Sedláček Zdeněk

Novou aktivitu sboru vítá i obecní úřad a přislibuje plnou podporu. Na jaře a na podzim roku 2009 jsou likvidovány dva požáry lesa. V roce 2010 nástup nových členů pokračuje a sbor se tak ocitá na prahu velkých změn, v témže roce je obnoveno soutěžní družstvo žen, které úspěchy navazuje na generaci předchozí.

V roce 2010 obec spolu se svým sborem pořádá humanitární sbírku na oblasti zasažené povodněmi. Mezi roky 2010-2012 prochází hasičská zbrojnice rozsáhlou modernizací a úpravami, generální opravou prochází i technika a znovu je obnovováno vybavení pro běžné fungování sboru.  Rok od roku jsou znovu oživovány tradiční kulturní události ( pálení čarodějnic, Karneval, Máje, Dětský den, Lampionový průvod atd.) a sbor se tak znovu těší dobrému jménu v obci a zaznamenávány jsou pravidelně úspěchy i v požárním sportu. Postupně je obnovována i péče o obec a její občany.

V roce 2013 dosahuje sbor počtu členů 97, z toho 23 žen a 8 členů čestných. Po zapojení mladé nadšené generace opět putují do obce poháry z okresních pohárových soutěží v požárním útoku. Jednotka je znovu akceschopná, prochází školením v Bílých Poličanech a dalšími kurzy v létě pak zasahuje u dvou lesních požárů a v červnu vyjíždí do povodněmi postižených oblastí na Mělnicku. Sbor nadále zažívá rozmach a v červenci zakupuje požární vozidlo VW Transporter.

Složení Výboru SDH Lhota zvoleného v roce 2014  :

starosta :                     Martin Švec

místostarosta :             Zdeněk Sedláček

velitel :                        Michal Amler

zástupce velitele :        David Landsinger

hospodářka :                Jiřina Klímová

jednatelka :                  Daniela Landsingerová

referentka žen :            Kamila Honzátková

vedoucí mládeže :       Jitka Landová

vzdělavatel :                Petr Klíma

technik strojní služby : Libor Hauser

preventista :                Pavel Tirner

V roce 2014 dosahuje členská základna SDH Lhota počtu 100 členů.

Na jaře téhož roku se Sboru dobrovolných hasičů ve Lhotě ve spolupráci s obcí daří získat z Krajského úřadu Středočeského kraje dotaci o vyšším obnosu určenou na rekonstrukci hasičské zbrojnice, tato všeobecná radost je zkalena úmrtím dlouholetého člena a čestného starosty p. Františka Houšteckého, se kterým se SDH Lhota důstojně rozloučil.

V létě sbor pořádá každoroční klání o pohár starosty obce Lhota v požárním útoku mužů a žen.